Publikováno

Divoké kávovníky jsou v ohrožení – jaké to může mít dopady?

To je zpráva, která v minulých týdnech proběhla prakticky všemi kávovými médii, ale i médii, která se věnují botanice.

Postupně pak zprávu převzala veřejnoprávní média v různých částech světa (BBC ) včetně českých médií (Horizont Česká televize)

Keř kávovníku - arabika
Keř kávovníku – arabika

Podle výsledků studií hrozí z důvodů změny klimatu a těžby původních lesů, vyhynutí až 60% divokých kávovníků.

O jaké kávovníky jde?
Jaké je rozdělení druhů a odrůd kávovníků jsme psali v našem článku. Kávovníky, ale rozhodně nejsou jen arabika, odolnější robusta a liberika, která se používá především jako odolný základ pro následné přeroubování.

Botanický okruh kávovníků je mnohem širší. Jedná se o desítky druhů a odrůd, které jsou z hlediska komerčního pěstování jen velice málo prozkoumané. Proto jste o většině z nich asi ani nikdy neslyšeli. Přesto tyto divoké kávovníky, které rostou především na území Etiopie, Madagaskaru a v některých dalších okolních zemích trpí v důsledku těžby pralesů i klimatických změn. Klimatické změny dopadají samozřejmě i na kávovníky, které se pěstují pro běžnou produkci kávy. Důsledky jsou jednak rozšíření škůdců a nemocí kávovníků, ale i jiné dopady změny klimatu jako je mrznutí v místech, kde historicky nemrzlo apod.

 

Kávovníky s plně zralými třešněmi

Studie, kterou publikoval Science Advances 19.ledna 2019 popisuje právě jaké drastické změny u těchto pralesních káv probíhají.

Arabika představuje přibližně 60 % celkové produkce kávy, ale podíl pěstování robusty dále roste. Výhoda robusty a případně liberiky právě ukazuje jaké jsou možnosti a význam divokých káv, tedy původních druhů a odrůd. Oba tyto druhy jsou totiž mnohem odolnější vůči škůdcům i dalším vlivům, které kávovníky ničí.

Liberika se tak například používá jako odolnější základ pro roubování jiných druhů a odrůd. S rostoucím trhem s arabikou a její oblibou u konzumentů kávy dochází i k věcem na hraně legálnosti a sice nahrazování dražší arabiky levnější robustou – klasické matení zákazníků. Ale robusta má své uplatnění i v dalších segmentech kávového průmyslu a to především při výrobě instantních káv.

Přesto a nebo právě protože je celý kávový svět soustředěný především na tyto dva druhy, stoupá riziko i pro ně. Celá pestrá paleta divokých kávovníků (původních druhů a odrůd) by mohla být velkou příležitostí pro celkovou udržitelnost pěstování kávy. Problém je, že právě tato divoká druhová paleta se výrazně zmenšuje.


Zatím co probíhají výzkumy a praktické experimenty s jednotlivými odrůdami kávovníků druhu arabika i robusta, hledají se co nejodolnější, nejvýnosnější kávovníky s co nejlepším chuťovým profilem. Jenže ověření této trojkombinace v reálném prostředí je velice zdlouhavý a náročný proces. Často jsou splněny dvě ze tří podmínek, ale to není dost, protože každá z těchto podmínek znamená pro konkrétní farmáře výraznou výhodu a nebo riskantní nevýhodu.

Experimetnalni lot WCR na farme Dios Te Ama, Hauck family, Nikaragua

Jedním z příkladů může být rezistence proti kávové rzi. Dnes je již několik odrůd arabiky např. Marsellesa , které jsou na konkrétních stanovištích rezistentní proti kávové rzi. Ale problém je, že některé z těchto kávovníků mají dost špatný chuťový profil a tedy kávy z těchto kávovníků nebudou nikdy vysoce hodnocené a budou tedy celkově levnější oproti zajímavějším kávám. Otázkou je i dostupnost káv pro konkrétní kávové farmáře. Některé z těchto nových odrůd a hybridů se nedají pěstovat tradiční metodou tj. od semínka vypěstovaného na farmě. Kávovníkové keře tak musí farmáři nakoupit poměrně draho od dodavatelů, kteří je mají od velkých distributorů.

Problém druhové diverzity káv tedy je něco co by mělo zajímat  nás všechny, ať už jste milovníci kávy nebo ne. Představuje to podobně jako vyhynutí konkrétních druhů zvířat nevratnou ztrátu pro naší planetu jako celek. A závěry studie jsou skutečně alarmující – celkově více jak 60% dosud známých divokých druhů kávovníků je ohroženo vyhubením. Z toho 13 druhů kriticky ohrožených, 40 ohrožených a 22 druhů zranitelných.

Opatření, která by pomohla, aby se tato situace změnila bohužel nejsou úplně jednoduchá. Je to kombinace ochrany deštných pralesů a divokých lesů v oblasti kávového pásu v jedné z nejchudších oblastí světa. Zajištění konkrétních vzorků a jejich zachování na globální úrovni i celková změna v přístupu ke klimatu. To, jak víme, je politicky náročné téma, i protože zdaleka překračuje jedno volební období a je jen málo politiků, kteří by uměli a především chtěli vnímat cokoliv, co je za horizontem jejich volebního období. Změna tedy bude muset probíhat na všech možných úrovních – každý podle svých možností a nástrojů.

Publikováno

Rozhovor s Jose “Chepem” Betancoem – Pěstování kávy je o spojení s přírodou

Pocházíte z rodiny lékařů, jak se to stalo, že jste se rozhodl být kávovým farmářem?
Jako dítěti se mi líbil hmyz. Zajímalo mě, co je všechno schopný dělat. Když mi bylo dvanáct, dostal jsem od rodinného přítele knihu o přirozených nepřátelích v přírodě. A tehdy mi došlo, že jsme právě díky farmaření schopni vytvářet vlastní prostředí pro hmyz.

Jose & Zuzana spolu s donem Byronem a Samuelem na kávové farmě
Jose, Zuzana a Jazmin spolu s donem Byronem a Samuelem na kávové farmě

Jak šel čas, nastala doba, kdy jsem si měl vybrat, čím se budu živit. Chtěl jsem dělat něco, čím bych mohl pomoci vytvořit balanc mezi hladovějícími lidmi a přírodou – umožnit lidem získávat potravu s co nejmenším dopadem na přírodu. Tehdy jsem dospěl k rozhodnutí, že se chci vzdělávat na zemědělské univerzitě. Během studia jsem objevil kulturu kávy, této neuvěřitelné rostliny, která pro svůj růst potřebuje vedle rovnováhy s ostatními stromy, rostlinami i symbiotickou komunikaci s hmyzem a mikroorganismy. Do takové rostliny je jednoduché se zamilovat. Alespoň pro mě. Od té doby jsem se toužil stát kávovým farmářem.

Na cestě mezi kávovými farmami
Na cestě mezi kávovými farmami

Udržovat stabilitu pěstování kávy

Takže se snažíte o pěstování kávy způsobem, který je šetrný k životnímu prostředí?
Agroekologie a biodynamické pěstování kávy jsou pro mě zcela zásadní. Jsou to jediné možné odpovědi na otázku, jak mít udržitelné zemědělství. Představu- jí způsoby, jak sdílet zkušenosti, tvořit a organizovat formu života a přírodní cyklus. Vše je propojeno vzájemnou aktivitou mezi mikroorganismy, makroorganismy a jejich rovnováhou. Zajímá mě, jak mohu přispět k udržení této stability, a také tvorba symbiózy celého systému – od mikroorganismů, přes rostliny k těm nejvyšším strukturám.

Řada lidí může namítnout, že spojení vědy, pokroku a agrochemie vede k mnohem lepší výnosnosti kávy. Jak se na to díváte vy?

Jasně, řada lidí si to myslí. Otázkou je, jak dlouho ty vyšší výnosy vydrží a za jakou cenu. Začínáme mít velké problémy se včelami a insekticidy, a to už není maličkost. Bez včel nejsou rostliny dostatečně opilovávány, zároveň dochází ke kontaminaci půdy a její celkové degradaci. Intenzivní farmaření a používání neúměrného množství řady chemických látek je zodpovědné za řadu problémů moderního zemědělství.

Zemědělská ekologie a biodynamické zemědělství mohou velice dobře fungovat s vědou i výsledky pokroku, které poskytují řadu informací i dat o schopnostech přírody se přizpůsobit a vytvořit si odolnost vůči změnám.

Na kávové farmě Jazmin y Rosa
Na kávové farmě Jazmin y Rosa

Jaké jsou tedy základní pilíře vašeho farmaření?

Mou snahou je vytvořit na farmě takové prostředí, aby byly kávovníky dostatečně odolné a rostly v symbióze s celým ekosystémem. To je totiž potvrzení, že pěstování kávy představuje spojení s přírodou a jejím respektováním. Chci nabízet přírodní produkt vypěstovaný tím nejlepším způsobem pro rostliny i pro všechny ty báječné lidi, kteří jsou s výsledným skvělým šálkem kávy spojeni.

Být farmář bylo logické rozhodnutí

Pozorujete spolu s ostatními farmáři změny klimatu?

Ano, v horách nad nikaragujskou Matagalpou pozoru- jeme velkou změnu klimatu. Déšť je mnohem kratší a intenzivnější. Období sucha se prodlužuje. Sklizeň kávy se v rámci roku posouvá. Stejně tak se zcela změnil čas, kdy káva kvete. To napomáhá rychlému růstu plísní, hub a množení škůdců. Když se bavím se starými farmáři, vyprávějí mi o období před dvaceti lety, kdy mohli mezi obdobím dešťů vždy počítat se dvěma týdny sucha, které jim dovolovaly na farmách pracovat. Mohli tak mnohem snáze plánovat. Dnes se skutečně nedá poznat, jestli ještě vůbec něco takového jako dva týdny sucha existuje.

Na mnoha místech světa mladí lidé odcházejí z farem a nechtějí už kávu pěstovat. Cítí, že to není dobré a jisté živobytí. Vy představujete přesně opačný přístup a pěstování kávy věříte. Jaký je váš názor na toto téma?

Na kávové farmě Jazmin y Rosa
Na kávové farmě Jazmin y Rosa

Někteří mladí v Latinské Americe tak uvažují, protože mají zcela jiné zájmy. Většinou pocházejí z malých rodinných farem, kde zemědělství skutečně není udržitelné. Pro ty je pak takové rozhodnutí logické a přirozené. Nikdy neviděli a nezažili farmu, která má skutečně potenciál a ambici pěstovat skvělou kávu.

Rozhovor vznikl pro Kavárenské noviny dostupné online zde.