Rubrika: Káva

Publikováno Autor

Co že to v Indonésii vlastně děláme?

Pohled na jezero Toba, Samosi, Severní Sumatra, Indonésie

Jsme v Indonésii. Konkrétně na Sumatře. Ještě konkrétněji u jezera Toba. A úplně nejkonkrétněji na ostrově Samosir, který v podstatě není ostrovem, ale poloostrovem.

Pohled na jezero Toba, Samosi, Severní Sumatra, Indonésie
Pohled na jezero Toba, Samosi, Severní Sumatra, Indonésie (c) Michal Truksa

Jsme tu proto, abychom navázali užší spolupráci s místními farmáři a také abychom připravili „půdu“ pro projekt Coffee Embassy. Cílem je vytvoření kávové farmy spojené s výkupnou a zpracovnou kávy. Po fázi, kdy jsme se především věnovali co možná nejdetailnějšímu zmapování situace okolo pěstování kávy na ostrově se nyní připravujeme na vyexportování kávy od šesti kávových farmářů.

Jednotlivé farmy jsme vybrali na základě několika faktorů: rozdílná nadmořská výška, stáří a typ kávovníků, ochotě farmářů s námi spolupracovat. Dalším kritériem byl i přístup jednotlivých farmářů k pěstování a zpracování kávy.

Nakupujeme materiál na výrobu tzv. africké postele na sušení kávy (c) Michal Truska
Nakupujeme materiál na výrobu tzv. africké postele na sušení kávy (c) Michal Truska

Po Sumatře jezdíme na motorkách, protože to je nejlepší způsob jak se k nejzapadlejším farmám dostat. Často k nim totiž vede jen prašná cesta. Kávu nakupujeme přímo od farmářů, chceme zkrátit počet překupníků kávy na minimum a zároveň být s farmáři v přímém kontaktu. To nám dává mnoho prostoru pro samotnou spolupráci. Jen tak můžeme efektivně pracovat se způsobem zpracování kávy, kvalitou sběru a pěstováním kávovníků. Zároveň tak dokážeme nejlépe vidět reálné potřeby rodin farmářů. Společně se snažíme i hledat řešení konkrétních problémů, které na farmách potkáváme. Nechceme místní přístup k pěstování a zpracování kávy měnit, ale spíš ukázat jaké jsou možnosti. Naučit farmáře sbírat pouze zralé třešně, zdokonalit způsob promývání a fermentování kávy. Často jen přesvědčit, aby se použila na promývání čistá voda, nebo ukázat sušení na tzv. afrických postelích.

Kávové třešně na farmě farmáře Johna (c) Michal Truksa
Kávové třešně na farmě farmáře Johna (c) Michal Truksa

S farmáři trávíme celé dny na jejich farmách, sbíráme kávové třešně, pijeme kávu, jíme rýži a sesbíranou kávu poté zbavujeme primární slupky.

Konkrétní problémy s pěstováním, škůdci a zpracováním řešíme s kávovými experty z Indonésie a samozřejmě s naší kávovou expertkou Zuzanou a expertem José Manuelem „Chepem“, kteří pracují na druhém projektu Coffee Embassy v Nikaragui.

Mladí farmáři se ptají jak bojovat s fumaginou černou houbou, která napadá listy kávovníků při velké suchu
Mladí farmáři se ptají jak bojovat s fumaginou černou houbou, která napadá listy kávovníků při velké suchu (c) Michal Truksa

Také vycházíme z dalších zkušeností, které lidé z Coffee Embassy načerpali na kávových cestách po Africe a Střední a Jižní Americe. Často jsou to jednoduchá řešení, ty ale bývají i v běžném životě nejúčinnější, že?

Michal a František

Publikováno Autor — Napsat komentář

Sběr kávových bobulí

Zralé kávové třešně je třeba, stejně jako jakékoliv jiné ovoce, včas posbírat a zpracovat. Sklizeň začíná v nižších nadmořských výškách, kde káva zraje mnohem rychleji a není tolik kvalitní. Čím výše káva roste, tím je kvalitnější, protože zraje déle a cukry mají spolu s ostaními látkami dostatek času se ze slupky vstřebat do zrna.

V rovníkových zemích, kde je stabilní klima, probíhá sklizeň v průběhu celého roku. Na sever od rovníku se sklízí od září do prosince. Na jihu během dubna a května. Sběr lze provádět několika způsoby podle dostupnosti plantáže a kvality zrn.

Strojový sběr

Tento druh sklizně lze použít pouze na rovných plantážích. Sběrací stroj vypadá podobně jako kombajn. Jezdí přes kávovníky a nešetrně strhává všechny plody i listy. Sklidí tak i zelené třešně, které by ještě mohly dozrát. Jedná se o nejlevnější a nejrychlejší způsob sběru. Používá se většinou na velkých plantážích, kde se pěstuje komoditní káva.

Ruční sběr

Výběrová káva je sbírána především ručně. Trhají se jen opravdu zralé třešně. Ke kávovníku se proto sběrači během sklizně několikrát vracejí. Tato metoda je velmi pracná a drahá, ale na druhou stranu šetrná ke kávovníku. Protože se do sklizně nedostanou nezralé nebo naopak přezrálé plody, zaručuje ruční sběr vysokou kvalitu výsledné chuti kávy.

Stripping (česání)

Při česání vezme sběrač do ruky celou větev a strhne všechny kávové třešně do koše. Kromě zralých plodů se do sklizně dostanou i listy a zelené třešně. Proto se plodiny musí ještě protřídit. Tento způsob není tak kvalitní a šetrný jako ryzí ruční sběr. Jeho výhodou je větší rychlost. Většinou se používá na komoditní kávu na členitých plantážích, kde není možné sbírat strojově.

Publikováno Autor — Napsat komentář

Recyklovaná káva

Nejspíš si říkáte, jakou spojitost může mít káva a recyklace. Pokud znáte Kopi Luwak, pravděpodobně tušíte, že vám tentokrát chceme představit proslulou cibetkovou kávu. Už jste někdy pili espresso připravené z kávy, která už prošla žaludkem jiného savce?

Původ cibetkové kávy

Cibetková káva (v indonéštině Kopi Luwak ) získala svůj název podle Ovíječe skvrnitého neboli cibetky. Tato cibetkovitá šelma je noční tvor, všežravec a mimo jiné i malá továrna na jeden z nejdražších trusů na světě. Mezi její oblíbenou potravu totiž patří plody kávovníku (tzv. kávové třešně). Ty díky tomu, že projdou tělem této asi čtyřkilové šelmy, znásobí svou hodnotu více než stokrát.

Čím je Kopi Luwak výjimečná

Prvním faktorem určujícím chuť výsledného nápoje, je cibetčin mlsný jazýček. Ten si vybírá jen plody zralé. Tím dochází k významnému třídění kávových třešní.

K dalšímu důležitému činiteli patří proces fermentace, který probíhá v trávicím traktu ovíječe. Káva díky tomu získává jemnější a méně hořkou chuť.

Z kávovníku přes cibetku do hrnku

Než se odhodláte investovat do ochutnání této kávové zajímavosti, stojí za úvahu pozastavit se nad původem a procesem výroby.

Cibetka je divoké zvíře. V zajetí požírat kávové třešně odmítá. Proto je při získávání natrávených plodů třeba sběračů. Ti exkrementy sklízejí při pročesávání plantáží a přilehlých lesů. Trus je ještě předtím, než se dostane do pražírny, nutné dále zpracovat. Zrnka se musí vybrat a zbavit obalů. Tímto způsobem je možné ročně zpracovat jen malé množství kávy, což se odráží na její vysoké ceně.

Naše zkušenost

Měla jsem možnost tuto raritu ochutnat. Ač jsem byla plna očekávání, žádný zvláštní požitek se bohužel nedostavil. Přece jen asi bude, co se chuťových kvalit týká, více záležet na konkrétním druhu, odrůdě, podmínkách růstu a zpracování kávy, než tom, jakým trávicím traktem prošla.

Paradoxy a zajímavosti spojené s cibetkovou kávou:
– Řekli byste někdy, že si připlatíte za to, že vám kávu někdo již natrávil?
– Cibetky na první příčce v soutěži o nejdražší trus vystřídali thajští sloni.
– Vynalézaví obchodníci se snaží obelstít zákazníky tím, že jim místo pravého trusu nabízí obyčejnou kávu slepenou a vytvarovanou do podoby exkrementu cibetky.

– Cibetkovou kávu začali indonéští domorodci údajně pít kvůli zákazu konzumace kávy od holandských plantážníků.
– Ovíječ skvrnitý má latinský název Paradoxurus hermaphroditus.

Publikováno Autor — Napsat komentář

Fair Trade neboli spravedlivý obchod

Fair Trade neboli férový obchod vznikl jako reakce na nepříliš etický obchod s kávou na klasické burze. Tato certifikace zaručuje, že byla káva pěstována a dodána na trh dle stanovených norem. Nejpoužívanější jsou normy stanovené FLO – Fairtrade Liberation Organisation.

Tyto normy zakazují: dětskou práci, nucenou práci a diskriminaci na pracovišti. Dle FLO musí být pěstování v souladu se zásadami udržitelného rozvoje životního prostředí. Pravidla vymezují i používání herbicidů a pesticidů.

Pěstitelé kávy se sdružují do družstev (ve kterých bývá 200 – 8000 členů), která mají demokratické vedení a hájí práva všech svých členů. Certifikace zajišťuje, aby obchod proběhl podle všech podmínek spravedlivého obchodu. Peníze za kávu dostane celé družstvo. To část zisku rozděluje rovnocenně mezi pěstitele. Zbylá suma se využívá na rozvoj komunity. Některá družstva investují do technologií na zpracování kávy, jiná do vzdělávání nebo zlepšování místní infrastruktury. Dopad férového obchodu je tedy na úrovni společenství, ne na úrovni jednotlivce. Certifikované musí být všechny složky prodejního řetězce, tedy družstvo, dovozce, i pražírna.

Hlavní nevýhodou férového obchodu je chybějící zaměření na kvalitu. Ceny jsou paušální a kvalita zrn není nijak zohledněna, pěstitelé proto nejsou nijak motivováni.

Publikováno Autor — Napsat komentář

Direct Trade neboli přímý obchod

Direct Trade neboli přímý obchod reaguje na neetický obchod s kávou na klasické burze. Nejedná se o certifikaci, ale způsob businessu. Direct trade minimalizuje množství prostředníků v obchodním styku. Pomocí přímého obchodu může nakupovat v podstatě každý.

Nákup kávy je postaven na bezprostředním obchodním vztahu mezi pražírnou a farmářem. Jednotlivým pěstitelům, se kterými se pražírny rozhodly spolupracovat, zaručuje ekonomickou a sociální jistotu. Jednu z hlavních výhod představuje transparentnost obchodu. Zda je pro obě strany stejně spravedlivý, ale není nikým kontrolováno.

Cena závisí pouze na vzájemné dohodě. Obvykle se odvíjí podle kvality samotných zrn. Nakupující, tedy pražírny kávy, samozřejmě stojí o co nejvyšší, proto často s producenty pracují na zlepšování úrody. Učí je, jak se zrna zpracovávají a co je důležité pro konečného zákazníka. Přímá komunikace je postavena na vzájemném respektu a důvěře.

Průkopníky Direct Trade jsou americké pražírny Intelligentsia, CounterCoffee a Union z UK. Přímému obchodu bývá vytýkáno, že podporuje pouze jednotlivé pěstitele, kteří za svou kávu dostávají nadprůměrnou cenu. Farmáři zisk investují do vlastních farem, což ale nijak nepomáhá celé komunitě.

Publikováno Autor — Napsat komentář

Jak uskladnit kávu doma

Správné uskladnění kávy zajistí uchování cenného aroma a zabrání přístupu světla, tepla, vlhkosti a vzduchu.

Kdy kávu mlít

V dnešní době není problém si pořídit čerstvě pražená kávová zrna. Každá dobrá pražírna uvádí datum jejich pražení. Na to, jak pracovat s čerstvou kávou, neexistuje jednotný názor. My na základě svých zkušeností doporučujeme zrna namlít do 6 až 8 týdnů od pražení. Do této doby si uchovají maximum aromatických látek. Nejlepší je vždy namlít pouze množství potřebné k přípravě kávového nápoje. (viz Mletí kávy)

Kávu skladujte:

– v neprůsvitné nádobě – většina pražíren kávu prodává přímo v sáčcích vhodných pro uskladnění kávy. Dobré jsou také nádoby z tmavého skla či plechovky.
– v uzavřené nádobě – důležité je zabránit přístupu vzduchu ke kávě. Vybírejte tedy pouze nádoby s kvalitním gumovým těsněním. Sáčky s kávou pečlivě uzavírejte (často tomu pomáhá zip umístěný na sáčku nebo přiložený drátek).
– v chladu a suchu – ideální je spíž, skříňka. Vyhněte se skladování v lednici či mrazáku. Časté změny teplot způsobují kondenzaci vody. Káva má navíc vysokou schopnost absorbovat pachy. Snadno tak načichne ostatními potravinami.
– v čistotě – káva obsahuje velké množství olejů, které se mohou časem kazit. Nádobu proto vždy řádně vymyjte.

 

Publikováno Autor — Napsat komentář

Pražení kávy

Během pražení probíhají chemické procesy, které, stejně tak jako pěstování, zpracování a příprava kávy, ovlivňují všechny podstatné chuťové a aromatické vlastnosti kávy. Dobrým pražičem se člověk stane získáváním zkušeností ze samotného pražení. Své know-how si poté každý úzkostlivě střeží.

Pražírna

V každé pražírně najdete pytle se zelenou kávou a pražičku ‒ elektrický přístroj různých objemů, který působením horkého cirkulujícího vzduchu mění chemickou strukturu zrna. Průběh pražení ovlivňuje mimo pražiče, pražící mašinu a vlastnosti zelené kávy i okolní teplota, vlhkost a atmosférický tlak. Každá káva je jiná, a proto vyžaduje jiný přístup.

Práce pražiče

Pražič musí při určování správného postupu brát v potaz hustotu zrna, obsah cukru, kyselin a dalších látek. Podle toho teplotu v pražičce snižuje, či zvyšuje. Důležité hledisko představuje i možnost regulovat intenzitu tepla, rychlost točení bubnu pražičky a dobu, po kterou se káva zpracovává. Pro každou kávu se určuje tzv. pražící profil zvlášť. Než jej pražič stanoví, udělá několik pokusných pražení.

Po upražení se káva nechává ještě několik dní odpočinout, protože se z ní uvolňují různé plyny (např. oxid uhličitý). Můžete se setkat s názorem, že káva chutná nejlépe několik hodin po upražení. Pravdou ale je, že aroma a chuť se plně rozvinou a ustálí až po několika dnech.

Stupně pražení kávy

Pro vás, jako zákazníky, je důležité vědět, že existují různé stupně pražení. Každý akcentuje jinou složku chuti kávy, která je tvořena nejen samotnými chutěmi, ale i podchutěmi a tzv. tělem (tíhou) v chuti kávy.

Světlé ‒ Zrna jsou suchá a mají skořicově hnědou barvu. Pro světlé pražení je typické lehké tělo a nízká kyselost. Příliš světlé pražení neumožňuje plně rozvinout chuťový potenciál kávy.

Středně světlé ‒ Zrno má středně světle hnědou barvu a stále zůstává suché. Chuť charakterizuje jasná kyselost a lehce výraznější tělo.

Střední ‒ Středně hnědé zrno má spíše suchý povrch. Pro tento stupeň pražení je příznačné výraznější tělo i kyselost.

Středně tmavé ‒ Sytě hnědé zrno s mastnými tečkami na povrchu. Kyselost je pomalu potlačována, na intenzitě nabývá tělo.

Tmavé ‒ Tmavě hnědá až černá barva zrna s mastnými skvrnami. Někdy bývá zrnko mastné kompletně. Při tmavém pražení dochází k potlačení jemných chuťových nuancí. Dominantou se stává tělo.

Velmi tmavé ‒ Zrno má úplně černý povrch zcela pokrytý olejem. Všechny chutě jsou potlačeny a tělo kávy je mělké.

Stupeň pražení dle přípravy kávy

Ideální stupeň pražení je důležité zvolit nejen s ohledem na specifické vlastnosti kávy, ale také dle způsobu, kterým se káva bude dál zpracovávat. Světlejší pražení se hodí na přípravu kávy v dripu, frenchpressu a aeropressu. Pro espresso a kávu z moka konvičky se obvykle doporučují spíše tmavší stupně pražení.

Každá pražírna preferuje jiný stupeň a styl pražení, proto doporučujeme zkoušet zrna od různých pražíren. Budete překvapeni, jak se budou chutě kávy lišit. Ideální metodou k testování představuje cupping.

 

Publikováno Autor — Napsat komentář

Obchod s kávou na burze

Klasický obchod s kávovými zrny probíhá na burze, kde nabídka a poptávka stanovuje momentální cenu. Cena se obchoduje za tzv. coffee feature – „závazek“ . Robusta se obchoduje především na Londýnské burze, arabika především na NY burze.

V den zveřejnění tohoto článku byla cena kávy na burze na 62Kč/1kg zelené zpracované arabiky (minimum za poslední tři roky bylo 55kč/1kg a maximum 112kč/1kg).

Tato cena je za tzv. FOB (Free on board) kávu v konkrétním předem dohodnutém světovém přístavu. Spolu s množstvím a přístavem je každý závazek „splatný“ v určitý měsíc v roce. Závazek tedy například vypadá 2 kontejnery v květnu v Hamburgu. Je to tedy cena, která představuje již zpracovanou (zelenou kávu) v konkrétním přístavu.

Z toho vyplývá, že pěstitel kávy není schopen dopředu odhadnout kolik za svou sklizeň dostane. V případě, že je cena kávy momentálně vysoko, se také stává, že společnosti obchodující s kávou počkají, než cena klesne, aby ji nakoupili levněji a pěstitel, který má kávu sklizenou, si buď může dovolit počkat na lepší cenu, nebo je nucet kávu prodat. Vzhledem k tomu, že pro většinu pěstitelů kávy se jedná o jediný způsob jejich obživy, je toto řešení, tedy prodej kávy za nízkou cenu, obvyklé. Možná cenu 55kč/1kg zelené kávy nepovažujete za „děsivě nízkou“, ale protože nákup kávy neprobíhá přímo mezi pěstitelem a společností nakupující kávu, je zde ještě velké množství překupujících mezičlánků. Kvůli tomu je skutečná cena za kilogram, kterou dostane pěstitel, často nižší než byly výrobní náklady. Do tohoto způsobu obchodování vstupuje celá řada spekulantů, kteří kávu i další komodity spekulativně nakupují a tak dokážou značně měnit jejich cenu.

Protože tento způsob obchodu s kávou není příliš etický, vzniklo několik alternativ:

Fair trade neboli spravedlivý obchod

Direct trade neboli přímý obchod

Publikováno Autor — Napsat komentář

Odrůdy kávovníku

Většinu káv, kterou v obchodech dostanete, tvoří směs arabik, nebo arabik s robustou. Pokud si vybíráte kávu domů, můžete se proto rozhodovat i podle typu směsi a specifik jednotlivých odrůd. Nejen čerstvost, stupeň pražení a příprava kávy ovlivňuje výslednou chuť a aroma každého espressa.

Existují čtyři hlavní odrůdy kávovníku: Coffea arabica, Coffea canephora, Coffea excelsa a Coffea liberica. Nejčastěji se setkáváme s pojmy arabika (Coffea arabica) a robusta (pododrůda Coffea canephora).

Coffea arabika

Arabika představuje, díky svému plnému chuťovému profilu, nejoblíbenější druh kávy. Její pěstování je poměrně náročné. Roste totiž nejméně 1000 m n. m. Pěstitele trápí svou náchylností k plísním a škůdcům.

Obsahuje až dvakrát více cukru a tuku než robusta. Nabízí proto mnohem větší pestrost chutí. Oproti robustě má ale třikrát nižší obsah kofeinu. Arabika tvoří zrhuba 70% světové produkce kávy.

Odrůdy arabiky

Existuje přes 80 druhů arabik. Každý farmář si pro pěstování vybírá jinou. Při volbě odrůd vycházejí ze specifik jednotlivých druhů a pečlivě vybírají tu nejvhodnější pro jejich plantáž. Řídí se například nadmořskou výškou, podložím plantáže, sklonem, množstvím srážek atp.

Nejčastěji se setkáváte s těmito odrůdami:

Typica – Základní druh, ze kterého vznikly další odrůdy. Tyto kávovníky mají nízkou produktivitu, ale výbornou chuť.

Bourbon – Produktivita této odrůdy je oproti Typice asi o 30% vyšší. Tato káva s malými zrny si získala oblibu díky komplexní aciditě a plnému tělu.

Caturra – Ačkoli je Caturra velmi náročná na péči, řadí se k odrůdám s vysokou produktivitou. Plodí zrna velmi dobré kvality. Cattura zmutovala v Brazílii z odrůdy Bourbon.

Catuai – Kávovník s vysokou produktivitou. Vyžaduje důkladnou péči a hnojení. Bobule Catuai na větvích drží i při silném větru a dešti. Tuto ojedinělou a odolnou odrůdu proto pěstují právě v oblastech, kde by jiná káva nevydržela. Catuai je křížencem odrůd Caturra a Mundo Novo.

Catimor – Vhodný zejména pro pěstování v nižších nadmořských výškách. Jedná se o křížence odrůd Timor a Maragogype.

Maragogype – Stromy tohoto kávovníku mají velké listy i bobule. Samotná kávová zrna patří k největším na světě, dosahují totiž délky až 3 cm. Maragogype má jemnou chuť s nízkou aciditou. Tato káva vznikla mutací odrůdy Typica. Objevena byla v Brazílii.

Mundo Novo – Odrůda arabiky, která je velmi odolná vůči chorobám. Dozrává o něco později než ostatní druhy kávy. Kříženec odrůd Typica a Bourbon.

Coffee canephora – robusta

Ve srovnání s arabikou je robusta méně náročná na pěstování. Její chuť bývá spíše zemitá, dřevitá s lehkou nebo žádnou aciditou. Oblibu si získala pro svůj vysoký obsah kofeinu. Má vysokou produktivitu. Patří k velmi odolným kávám. Pěstuje se v nízkých nadmořských výškách.

Robusta se přidává do espresso směsí, protože tvoří pevnou cremu a dodává plné tělo. Není ale vhodná pro přípravu filtrované kávy. Cena robusty je výrazně nižší než cena arabiky.

Další druhy kávovníku

Coffee liberica má největší zrna, vysokou produktivitu a je poměrně odolná vůči parazitům. Bohužel plodí pouze každých 14 měsíců. Její kávové bobule jsou tvrdší, obsahují málo šťávy a cukru, proto není chuťově zajímavá. To samé platí pro ne příliš známou odrůdu Coffea excelsa, která se velmi podobá robustě.

Publikováno Autor — Napsat komentář

Historie pěstování kávy

Kávovník vyrostl v Etiopii. První zmínky o kávě pochází z dob před naším letopočtem. O jejím nalezení koluje mnoho legend. Podle badatelů mohla být káva oním zázračným nápojem, který Helena přinesla ze Sparty do Tróje. Historici se po jejím původu pídí již více než 200 let. 

Kaldi ‒ objevitel kávy
Nejznámější příběh vypravuje o Kaldim ‒ pasákovi koz. Ten si všiml, že jsou jeho kozy po spořádání červených bobulí čilejší než obvykle. Uvařil si z nich tedy odvar. Když si účinky kávy potvrdil, svěřil se místnímu opatovi. V klášteře se tak začala vařit káva. Jiní hovoří o tom, že Afričané kávu nejprve žvýkali. Nápad s pražením vznikl údajně při požáru, který kávová zrnka příjemně rozvoněl. 

Další legenda popisuje příběh o arabském šejkovi Ikarovi, který byl ve vyhnanství. Objev zázračné a léčivé kávy mu dopomohl k návratu do Mekky. Stal se uznávaným léčitelem a vyléčil vládcovu dceru, jež se do něj následně zamilovala.

Z Etiopie do světa
O tom, jak se káva dostávala do zbytku světa, se už dochovaly jasnější informace. Rostlinku nejprve etiopští pastevci přenesli z hor do Jemenu, kde v 6. století vznikly první kávové plantáže. Místní je velmi bedlivě střežili. Aby si kávovník nemohl vypěstovat nikdo jiný, dováželi tehdy do okolních zemí jen zelená zrna bez dužiny a pergamenu. V 15. století se káva dostala do Mekky a Mediny. 

Cesta do Evropy
Do Evropy ji benátští kupci přivezli až ke konci 16. Století. Na počátku 17. století již začaly vznikat první kavárny v Itálii. Nejstarší kavárnou Evropy je údajně benátská Caffe Florian na Náměstí sv. Marka. Následovali ji kavárny v Anglii, Francii a v důležitých městech Svaté říše římské. Kavárny se staly místem, kde se scházeli intelektuálové a debatovali především o politické situaci a umění.

Na začátku 17. století dovezli Holanďané kávu do Indonésie, ze které se v tu dobu stal hlavní vývozce kávy. Do Jižní a Střední Ameriky ji Francouzi dostali až v 18. století. Dnes káva představuje neobchodovanější komoditu na světě.