Publikováno Napsat komentář

Sklizeň kávy na vlastní kůži

Zní to skoro až romanticky – odjet do pěstitělské země a podílet se na sklizni. Realita je ale trochu jiná. Pot, puchýře a ke každému jídlu fazole a rýže. Moje cesta do Nikaragui má dva cíle – zajistit skvělou kávu přímo z farmy pro naší pražírnu kávy mamacoffee a zároveň naučit se o kávě, zpracování, ale i lidech kolem ní co nejvíce.

Vstáváme se slepicemi
Na farmě se vstává mezi 5:00 a 6:15, dost záleží, v kolik se vzbudí kohout a jestli se ten den bude sbírat káva. Studená sprcha, kafe a snídaně (fazole a rýže, vajíčko/sýr/ovoce). Vaříme si ranní kávu v klasické ponožce. (To je v mé rodině nejběžnější způsob pití kávy) a pak začínáme.
Od 7:30 se pracuje. Každý den začíná promýváním kávy – káva, která se předchozí večer vyloupala z třešní a nechala přes noc fermentovat, je potřeba ve speciálních promývacích kanálech očistit od zbytku dužiny a nandat do pytlů. Většinou se tím stráví tak tři hodiny a ještě se zvládne uklidit beneficio.

Třešně kávovníků dozrávají postupně
Třešně kávovníků dozrávají postupně a musí se sbírat vždy jen ty přesně zralé
(foto: Zuzana Černá / mamacoffee)

Sbírejte jen přesně zralé kávové třešně
Pokud se daný den i sbírá, vstávám v pět, vynechávám snídani a jdu rovnou se sběrači na vymezený kus farmy, který se ten den má česat. Přestože se pracuje stále se stejnými sběrači, kteří vědí, že mají sbírat pouze nejzralejší třešně, je potřeba na ně celý den dohlížet a průběžně kontrolovat, aby trhali opravdu jen zralé třešně. Sbírá se od šesti do dvou. Většinou vyrážím ráno a v půlce mě vystřídá jedna z dcer, abych se mohla najíst a jít do beneficia zkontrolovat promývání kávy.

Promývání kávových třešní Nikaragua (foto: Zuzana Černá / mamacoffee)
Promývání kávových třešní Nikaragua
(foto: Zuzana Černá / mamacoffee)

Po skončení promývání se mokrá káva veze do Matagalpy, největšího města oblasti, kde se nachází zpracovatelský závod, ve kterém se káva suší a dále zpracovává. V autě většinou probíhá i oběd – jak jinak než fazole, rýže a zelenina nebo sýr.

Po návratu zpět na farmu se musíme vrátit do vlastního beneficia, protože je potřeba zbavit slupek všechny třešně, které se dnes nasbíraly.  Průměrně to trvá zhruba tři hodiny. Záleží však na tom, kolik ten den pracovalo sběračů a jaké množství třešní je třeba oloupat.

Bahno, které se nedá umýt
Vracíme se zpět domů a probíhá poslední jídlo dne – překvapivě fazole a rýže, případně vajíčko/zelenina/sýr. V běžných dnech si po večeři dávám znovu sprchu, protože přestože se snažím vypadat čistě jako Nikaragujci, kteří po celodenním sbírání vypadají skvěle, já jsem od rána od bahna, zpocená a například mé ruce jsou i po několikanásobném mytí stále mírně do hněda.

Konečně zasloužená postel! Usínám a těším se na další den plný fazolí a kávových třešní. Taková je romantika života a práce z pohledu sběrače na kávové farmě.

Kávová farma
Pohled na idylickou krajinu v okolí naší kávové farmy (foto: Zuzana Černá / mamacoffee)

 

Publikováno Napsat komentář

Tři měsíce na kávové farmě

„Zu, co kdybys za šest týdnů odletěla na tři měsíce do Nikaraguy?“ vyrukoval na mě v září můj šéf. „Máme tam partnery. Bydlela bys na farmě a pohlídala tam sklizeň kávy.“ Pak vše nabralo rychlé obrátky. Předat svoji dosavadní práci provozní v Original Coffee, zařídit všechna očkování, víza a pojištění, užít si Prague Coffee Festival a tři dny po něm sedět ve svém oblíbeném baru v pohorkách na nohách se sbaleným baťohem a loučit se s kamarády, abych rovnou odtud jela na letiště. Ano, mám rozhodně oblíbenější činnosti než létání a tak má odlet rovnou z baru mnoho výhod.

Ráno po příletu do Managuy, hlavního města Nikaraguy, si mě vyzvedává moje nová rodina a odváží mě do vesnice La Corona (asi hodinu od města Matagalpy), které je centrum této  kávové oblasti. Rodina, ve které budu bydlet, jsou typičtí nikaraguyští kávoví farmáři. Rodiče, čtyři dcery, jeden syn a dědeček – ti všichni bydlí spolu v jednom domě a podílí se na chodu dvanácti hektarové farmy. Mým průvodcem je po celou dobu nejstarší z dcer, Aura, která jako jediná mluví trochu anglicky. Jelikož je moje španělština v podstatě nulová, vznikají často vtipné situace.

DSC_0522 DSC_0392

Celý další den trávím prohlídkou farmy a beneficia (zpracovny kávy). Farmou jsem od příjezdu okouzlená. Větší část kávovníků tu roste v původním pralese. Jelikož se ho moje nikaraguyská rodina rozhodla zachovat a nevykácet, jak je tu často běžné, je tu k vidění velká biodiverzita. Vzrostlé stromy stíní kávovníky a zajišťují dostatečné útočiště pro ptáky a další druhy živočichů i rostlin.

Sklizeň začíná naplno až na začátku listopadu a tak mám, díky příjezdu v polovině října, necelé dva týdny na to, abych se zorientovala, poznala farmu, vesnici, postupy i všechny, kteří se na sklizni podílejí. Taky se více naučila alespoň základy španělštiny. Z Evropy jsem odjížděla s mnoha obavami, které posilovali moji milí kamarádi, když vyprávěli o jedovatých hadech, škorpionech a mnoha dalších možných nebezpečích. Strašili mě ovšem zcela zbytečně, protože v této oblasti Nikaraguy žádné z těchto potvor nebo neočekávaných nebezpečí nejsou. Alespoň to Aura a ostatní říkají – pro mě osobně velká úleva.

DSC_0243  DSC_0318

A co je mým úkolem následující tři měsíce? Hlavním úkolem je dozvědět se co nejvíce nových informací o pěstování a zpracování kávy. Dívat se kolem a ptát se, proč někdo něco dělá a nebo nedělá a mnohem více poznat vše, co může ovlivnit kávovníky, sklizeň a celkovou kvalitu kávy. Chci si zkusit, jaké to je sklízet kávové třešně a taky si zkusit jestli „to dám“ být tři měsíce v dost odlišném prostředí, kde předem nikoho neznám a kde jím, bydlím a pracuji na farmě s rodinou. To, co umožňuje cestu realizovat, je fakt, že pražírna mamacoffee z této farmy doveze část jejich/naší letošní sklizně kávy, o kterou se tu budu tři měsíce pečlivě starat.

 

 

Publikováno Napsat komentář

Sběr kávových bobulí

Zralé kávové třešně je třeba, stejně jako jakékoliv jiné ovoce, včas posbírat a zpracovat. Sklizeň začíná v nižších nadmořských výškách, kde káva zraje mnohem rychleji a není tolik kvalitní. Čím výše káva roste, tím je kvalitnější, protože zraje déle a cukry mají spolu s ostaními látkami dostatek času se ze slupky vstřebat do zrna.

V rovníkových zemích, kde je stabilní klima, probíhá sklizeň v průběhu celého roku. Na sever od rovníku se sklízí od září do prosince. Na jihu během dubna a května. Sběr lze provádět několika způsoby podle dostupnosti plantáže a kvality zrn.

Strojový sběr

Tento druh sklizně lze použít pouze na rovných plantážích. Sběrací stroj vypadá podobně jako kombajn. Jezdí přes kávovníky a nešetrně strhává všechny plody i listy. Sklidí tak i zelené třešně, které by ještě mohly dozrát. Jedná se o nejlevnější a nejrychlejší způsob sběru. Používá se většinou na velkých plantážích, kde se pěstuje komoditní káva.

Ruční sběr

Výběrová káva je sbírána především ručně. Trhají se jen opravdu zralé třešně. Ke kávovníku se proto sběrači během sklizně několikrát vracejí. Tato metoda je velmi pracná a drahá, ale na druhou stranu šetrná ke kávovníku. Protože se do sklizně nedostanou nezralé nebo naopak přezrálé plody, zaručuje ruční sběr vysokou kvalitu výsledné chuti kávy.

Stripping (česání)

Při česání vezme sběrač do ruky celou větev a strhne všechny kávové třešně do koše. Kromě zralých plodů se do sklizně dostanou i listy a zelené třešně. Proto se plodiny musí ještě protřídit. Tento způsob není tak kvalitní a šetrný jako ryzí ruční sběr. Jeho výhodou je větší rychlost. Většinou se používá na komoditní kávu na členitých plantážích, kde není možné sbírat strojově.

Publikováno Napsat komentář

Recyklovaná káva

Nejspíš si říkáte, jakou spojitost může mít káva a recyklace. Pokud znáte Kopi Luwak, pravděpodobně tušíte, že vám tentokrát chceme představit proslulou cibetkovou kávu. Už jste někdy pili espresso připravené z kávy, která už prošla žaludkem jiného savce?

Původ cibetkové kávy

Cibetková káva (v indonéštině Kopi Luwak ) získala svůj název podle Ovíječe skvrnitého neboli cibetky. Tato cibetkovitá šelma je noční tvor, všežravec a mimo jiné i malá továrna na jeden z nejdražších trusů na světě. Mezi její oblíbenou potravu totiž patří plody kávovníku (tzv. kávové třešně). Ty díky tomu, že projdou tělem této asi čtyřkilové šelmy, znásobí svou hodnotu více než stokrát.

Čím je Kopi Luwak výjimečná

Prvním faktorem určujícím chuť výsledného nápoje, je cibetčin mlsný jazýček. Ten si vybírá jen plody zralé. Tím dochází k významnému třídění kávových třešní.

K dalšímu důležitému činiteli patří proces fermentace, který probíhá v trávicím traktu ovíječe. Káva díky tomu získává jemnější a méně hořkou chuť.

Z kávovníku přes cibetku do hrnku

Než se odhodláte investovat do ochutnání této kávové zajímavosti, stojí za úvahu pozastavit se nad původem a procesem výroby.

Cibetka je divoké zvíře. V zajetí požírat kávové třešně odmítá. Proto je při získávání natrávených plodů třeba sběračů. Ti exkrementy sklízejí při pročesávání plantáží a přilehlých lesů. Trus je ještě předtím, než se dostane do pražírny, nutné dále zpracovat. Zrnka se musí vybrat a zbavit obalů. Tímto způsobem je možné ročně zpracovat jen malé množství kávy, což se odráží na její vysoké ceně.

Naše zkušenost

Měla jsem možnost tuto raritu ochutnat. Ač jsem byla plna očekávání, žádný zvláštní požitek se bohužel nedostavil. Přece jen asi bude, co se chuťových kvalit týká, více záležet na konkrétním druhu, odrůdě, podmínkách růstu a zpracování kávy, než tom, jakým trávicím traktem prošla.

Paradoxy a zajímavosti spojené s cibetkovou kávou:
– Řekli byste někdy, že si připlatíte za to, že vám kávu někdo již natrávil?
– Cibetky na první příčce v soutěži o nejdražší trus vystřídali thajští sloni.
– Vynalézaví obchodníci se snaží obelstít zákazníky tím, že jim místo pravého trusu nabízí obyčejnou kávu slepenou a vytvarovanou do podoby exkrementu cibetky.

– Cibetkovou kávu začali indonéští domorodci údajně pít kvůli zákazu konzumace kávy od holandských plantážníků.
– Ovíječ skvrnitý má latinský název Paradoxurus hermaphroditus.

Publikováno Napsat komentář

Fair Trade neboli spravedlivý obchod

Fair Trade neboli férový obchod vznikl jako reakce na nepříliš etický obchod s kávou na klasické burze. Tato certifikace zaručuje, že byla káva pěstována a dodána na trh dle stanovených norem. Nejpoužívanější jsou normy stanovené FLO – Fairtrade Liberation Organisation.

Tyto normy zakazují: dětskou práci, nucenou práci a diskriminaci na pracovišti. Dle FLO musí být pěstování v souladu se zásadami udržitelného rozvoje životního prostředí. Pravidla vymezují i používání herbicidů a pesticidů.

Pěstitelé kávy se sdružují do družstev (ve kterých bývá 200 – 8000 členů), která mají demokratické vedení a hájí práva všech svých členů. Certifikace zajišťuje, aby obchod proběhl podle všech podmínek spravedlivého obchodu. Peníze za kávu dostane celé družstvo. To část zisku rozděluje rovnocenně mezi pěstitele. Zbylá suma se využívá na rozvoj komunity. Některá družstva investují do technologií na zpracování kávy, jiná do vzdělávání nebo zlepšování místní infrastruktury. Dopad férového obchodu je tedy na úrovni společenství, ne na úrovni jednotlivce. Certifikované musí být všechny složky prodejního řetězce, tedy družstvo, dovozce, i pražírna.

Hlavní nevýhodou férového obchodu je chybějící zaměření na kvalitu. Ceny jsou paušální a kvalita zrn není nijak zohledněna, pěstitelé proto nejsou nijak motivováni.

Publikováno Napsat komentář

Příprava kávy v džezvě

Džezva

Pravá turecká káva není ta, kterou znáte z našeho prostředí jako „sedmigramového turka“, ale káva připravená v nádobě zvané džezva. Často se do ní přidává cukr, kardomom, chilli nebo jiné koření.

 

Původ a tradiční příprava

Tento způsob přípravy kávy je nejvíce rozšířen v arabských zemích, kde se setkáte s názvem cezve. Najdete ji ale také například v Řecku, Rusku a Indii. Tradičně je džezva měděná a uvnitř pocínovaná. Káva se v ní připravuje v horkém písku, kde za pozvolného zahřívání, před tím, než se slije do šálků, několikrát vzkypí. Celý proces probíhá jako obřad.

Příprava v našich podmínkách

Pokud doma nemáte k dispozici písek, není třeba se ničeho obávat, džezvu si můžete dobře uvařit i na obyčejné plotýnce. Pro přípravu potřebujete kávu co nejjemněji namletou, připomínající svou strukturou například hladkou mouku. Na džezvu se často používá směs arabiky a robusty nebo se vaří i z robusty samotné, a to zejména pro její schopnost vytvořit krásnou cremu.

 

Potřebujete:
– Džezvu
– 100 ml studené vody
– 6 ‒ 9 g čerstvé velmi jemně namleté kávy
– Cukr či libovolné koření

 

Postup přípravy kávy v džezvě

Nádobku naplňte do 2/3 studenou vodou, vsypte kávu (případně také cukr). Džezvu postavte na vařič a nechte zahřívat, dokud káva nevzkypí až po okraj (pozor, aby vám nepřetekla). Nádobu poté odstavte na chvilku z plamene. Celý proces zopakujte celkem třikrát. Nakonec kávu sundejte z ohně, obsah sklepejte a přelijte do předem připravených předehřátých šálků. Toto je pouze jeden z mnoha možných způsobů přípravy. Někdy se například pěna vzniklá kypěním odebírá a dává na dno šálků, aby pak byla zalita hotovým nápojem. 

Publikováno Napsat komentář

Direct Trade neboli přímý obchod

Direct Trade neboli přímý obchod reaguje na neetický obchod s kávou na klasické burze. Nejedná se o certifikaci, ale způsob businessu. Direct trade minimalizuje množství prostředníků v obchodním styku. Pomocí přímého obchodu může nakupovat v podstatě každý.

Nákup kávy je postaven na bezprostředním obchodním vztahu mezi pražírnou a farmářem. Jednotlivým pěstitelům, se kterými se pražírny rozhodly spolupracovat, zaručuje ekonomickou a sociální jistotu. Jednu z hlavních výhod představuje transparentnost obchodu. Zda je pro obě strany stejně spravedlivý, ale není nikým kontrolováno.

Cena závisí pouze na vzájemné dohodě. Obvykle se odvíjí podle kvality samotných zrn. Nakupující, tedy pražírny kávy, samozřejmě stojí o co nejvyšší, proto často s producenty pracují na zlepšování úrody. Učí je, jak se zrna zpracovávají a co je důležité pro konečného zákazníka. Přímá komunikace je postavena na vzájemném respektu a důvěře.

Průkopníky Direct Trade jsou americké pražírny Intelligentsia, CounterCoffee a Union z UK. Přímému obchodu bývá vytýkáno, že podporuje pouze jednotlivé pěstitele, kteří za svou kávu dostávají nadprůměrnou cenu. Farmáři zisk investují do vlastních farem, což ale nijak nepomáhá celé komunitě.

Publikováno Napsat komentář

Příprava kávy v aeropressu

Pokud hledáte nevšední přípravu kávy na doma nebo ideálního partnera na cesty, vyzkoušejte aeropress. Jedná se o jeden z nejnovějších kávových vynálezů. Vymyslel jej Alan Adler z americké firmy Aerobie a to teprve v roce 2005.

Poznejte aeropress

Aeropress se skládá pouze z plastového válce, pístu a sítka, do kterého se vkládá papírový filtr. Příprava kávy v aeropressu může připomínat tu ve french pressu. Výsledná chuť se ale liší. Navíc se do nápoje nedostanou drobná namletá zrnka, protože se tlačí skrze papírový filtr. Pro kávu z aeropressu je typická vyvážená jemnější chuť s relativně nízkým obsahem kofeinu.

Existují dva základní způsoby přípravy. Při klasickém dochází ke krátké extrakci a následnému stlačení přes filtr. Při inverzní metodě lze kávu extrahovat v plastovém válci i několik minut.

Potřebujete:

– Aeropress
– Kvalitní zrnkovou kávu (nebo čerstvě mletou)
– Papírový filtr
– Čerstvou vodu 92‒96°C (ideálně filtrovanou)
– Mlýnek s mlecími kameny (ne čepelový)
– Stopky
– Míchátko

Množství kávy a mletí

Pro přípravu jakékoliv filtrované kávy je dobré dbát pravidel Gold Cup Standard, který doporučuje použít 60‒70 g/l. Na aeropress, jehož objem je 250 ml, je tedy třeba 15‒17 g kávy. Pokud si nemůžete odvážit přesné množství zrnek na digitální váze, vhoďte jich do mlýnku zhruba 1,5 hrsti.

Klasická metoda přípravy

Založte papírový filtr do plastového sítka a propláchněte jej vodou. Tento krok je důležitý proto, aby se filtr zbavil své papírové chuti a dobře přilnul k sítku. Plastové sítko poté nasaďte na aeropress. Kávu namelte na střední hrubost a nasypte ji do aeropressu. Pokud mlýnek nemáte, nechte si zrnka namlít v prodejně s kávou.

ap1

ap3

 

 

 

 

 

Pro nejlepší chuť je dobré použít vodu s teplotou okolo 92‒96°C. Vodu proto nechte po jejím dovaření ve varné konvici přibližně minutu odstát. Poté položte aeropress na dostatečně velký hrnek a kávu pomalu zalívejte až po okraj. Zamíchejte a nechte 15 vteřin extrahovat. Následně nasaďte píst a pomalu stlačte kávu do hrnku. A je to!

ap4 ap5

 

 

 

 

Inverzní metoda

Nasaďte píst do válce aeropressu, ten obraťte o 180˚a nasypte do něj 17 g hrubě namletých zrnek. Kávu zalijte vodou doporučované teploty a zamíchejte. Papírový filtr vložte do sítka a propláchněte horkou vodou. Sítko nasaďte na komoru aeropressu. Po 1‒2 min. extrakci přiložte dostatečně velký hrnek, aeropress obraťte a pomalu stlačte.

ap6 ap8

ap9 ap10

 

 

 

 

 

 

 

 

Při použití klasické metody vznikne komplexní a středně silná káva. Inverzní metodou získáte nápoj chutí blízký kávě připravené ve french pressu.

Rady a doporučení

Pokud vám bude káva připadat příliš silná a hořká, pak se přesvědčte se, že nepoužíváte příliš horkou vodu. Případně zhrubte mletí a uberte množství kávy. Velmi nevýraznou, plochou a slabou chuť kávy spravíte jemnějším mletím a přidáním mletých zrnek. Nádobí po každém použití opláchněte teplou vodou. Použití saponátů se nedoporučuje. Mohou ovlivnit výslednou chuť kávy. 

Publikováno 1 komentář

Česká turecká káva

O tom kdy a jak tzv. český turek vznikl, již bylo napsáno mnoho příběhů a pověstí. Žádná z nich se však nedá považovat za zaručeně pravdivou. Jisté je, že má tento nápoj stále své příznivce. Osm z deseti šálků kávy bývá v Česku vypito právě jako turek. Odpůrci jej kritizují především pro způsob jeho přípravy. Tu lze ale dělat určitě lépe.

Úskalí českého turka

Hlavním problémem není samotná příprava kávy, ale už výběr kávových zrn. Nikdy nebude dobrý kávový nápoj připravený z přepražené a nekvalitní kávy, která je namletá už 3 měsíce. Ze špatných zrn dobrou kávu jednoduše uvařit nelze.

Kávovým zrnům nesvědčí použití vroucí vody. Požitek z kávy ovlivní i chuť samotné vody.

Čím déle je káva v kontaktu s vodou, tím déle probíhá extrakce. V případě espressa je, kvůli tlaku v kávovaru, ideální doba extrakce pouhých 25‒30 sekund. U filtrované kávy a french pressu kolem 3 minut. Dlouhým louhováním dochází k uvolňování látek, které kávě kazí chuť. Uvolňují se i třísloviny, které nedělají dobře žaludku.

Přípravu turecké kávy můžete zlepšit:

– pokud použijete čerstvě praženou kvalitní kávu, namelete ji těsně před přípravou
– nasypete jí do hrnku cca 13 g
– zalijete 200 ml vody o teplotě 95 stupňů (poté, co se dovaří, ji nechte minutu chladnout)
– promícháte
– počkejte přibližně 3 minuty, než káva zchladne na teplotu cca 70 stupňů a poměrně rychle ji vypijete.

Takto připravenému turkovi není příliš co vytknout, ale chuťově tento nápoj nebude nikdy přiliš lahodný. Doporučujeme Vám vyzkoušet jiný způsob přípravy kávy, díky kterému si i doma a jednoduše připravíte dobrou kávu.

Publikováno Napsat komentář

Degustace kávy

Cupping je nejpoužívanější metodou hodnocení chuťové kvality kávy. Tento způsob degustace používají pěstitelé, obchodníci, pražírny kávy i kavárny. V degustaci kávy se každoročně koná i mistrovství světa. Profesionálové mívají speciální certifikaci. Cupping je ale v podstatě poměrně jednoduchý a nenáročný. Porovnávat kávy můžete i sami doma.

K degustaci kávy existují dva základní přístupy. První je velmi popisný, vhodný zejména pro odborníky. Snažíte se při něm přesně definovat a pojmenovat chuťové složky. Druhý se používá při výběru kávy pro vlastní spotřebu, je postaven na základním principu chutná x nechutná.

Postup, který zde uvádíme, vychází z pravidel SCAE:

Co budete potřebovat:
– Čerstvě upraženou a namletou kávu.
– Horkou vodu o teplotě 95 ˚C – pokud nemáte teploměr, nechte vodu projít varem a pak půl minuty počkejte, než trochu zchladne. Voda pro přípravu kávy by nikdy neměla být vroucí.
– Mlýnek
– Váhu (případně alespoň odměrku)
– Sklenice/misky o objemu cca 150 – 250 ml vody
– Cuppingové lžíce, příp. hluboké lžíce na polévku– Degustační formulář nebo zápisník

Abyste připravili své chuťové buňky, ideálně dva dny předem nekuřte, nepijte alkohol a nejezte nic slaného ani kořeněného.

Postup cuppingu

– Do každé sklenice si odvažte a namelte kávu. Ideální poměr je 8,5 g na 150 ml vody.
– Přivoňte si ke všem vzorkům a zkoumejte tak první složku kávy – vůni/aroma.
– Zalijte všechny vzorky kávy a zapněte stopky.
– Po 3 minutách pomocí lžíce jemně rozhrňte krustu a znovu si přivoňte.
– Po 8 minutách od zalití voda vychladne na takovou teplotu, abyste mohli začít ochutnávat a zapisovat poznatky. Kávu naberte na lžíci, vtáhněte (usrkněte) tak, aby pokryla co největší plochu v ústech (hlavně jazyk a patro). Dále ji můžete spolknout, nebo vyplivnout.

Složky kávy, které se hodnotí:

Chuť zahrnuje veškeré dojmy, které vnímáte od okamžiku, kdy kávu vsrkneme do úst. Je to vše, co cítíte nosem, na jazyku a na patře.
Podchuť posuzuje, jak dlouho vám v ústech po spolknutí nebo vyplivnutí zůstane pozitivní chuťový vjem.
Kyselost bývá popisována jako „živá“, vnímáte-li ji pozitivně a „trpká, kyselá“, pokud si myslíte, že je špatná. Kyselost stojí za „živou“ chutí kávy, podporuje některé chuťové kvality (sladkost, ovocné chutě). Příliš intenzivní kyselost může být vnímána negativně.
Tělo kávy lze charakterizovat jako „tíhu“ kterou na vás káva celkově působí. Tento pocit se nejlépe popisuje, pokud kávu v ústech nepřemíláte, ale necháte ji „stát“ a jazykem třete o horní patro.
Vyváženost hodnotí, jak se chuť, podchuť, kyselost a tělo vzájemně doplňují. Zjišťuje se, zda jedna složka nedominuje nad ostatními.

Když teplota nálevu klesne pod 40 ˚C, hodnotí se:

Sladkost představuje žádoucí plnost chuti a samotné sladké tóny.
Čistota šálku posuzuje rušivé elementy v chuti nebo vůni, které vznikly v průběhu degustace.
Uniformita se hodnotí v případě, že se od každé kávy připraví více vzorků.
Celkové hodnocení je vlastní dojem hodnotitele z degustované kávy.